THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Drsný metalcore s vplyvmi HATEBREED, SLAYER a AT THE GATES. Málokedy dokáže vydavateľstvo vystihnúť podstatu muziky svojich zverencov tak, ako sa to podarilo Metal Blade Records v prípade švajčiarskych CATARACT. Keďže pri písaní recenzií vždy najskôr dávam prednosť hudbe a až neskôr si zisťujem informácie o jej interpretovi, dosť dlho som žil v presvedčení, že CATARACT musia byť kamoši Jameyho Jastu (líder HATEBREED a moderátor MTV2´s Headbanger´s Ball), ktorí sa s ním potĺkajú po nekonečných turné a čerpajú inšpiráciu zo špinavých ulíc amerických veľkomiest.
Čerta starého! HC fajnšmekri určite vedia, že švajčiarski CATARACT už majú na svedomí dva albumy a na svojom treťom, najnovšom, debute u Metal Blade predvádzajú to najlepšie, čo sa na nich od leta 1998 nalepilo. Rozhodne toho nie je málo.
Európa vracia úder! Z nemecky hovoriacich krajín sú to práve CATARACT, CALIBAN a HEAVEN SHALL BURN, ktorí dokážu s prehľadom a kvalitou odpovedať na masívnu vlnu amerického HC s metalovými vplyvmi odštartovanú už spomínanými HATEBREED. Keď si k týmto trom kapelám pripočítame anglických nezmarov STAMPIN´GROUND, dostaneme celkom slušnú palebnú silu Starého kontinentu.
CATARACT sú zo všetkých týchto európskych kapiel najmetalovejší, vplyvy legendárnych SLAYER sú u nich neprepočuteľné – úvodný riff v songu ”As We Speak” je z troch štvrtín kopírka ”Raining Blood”, záverečná ”With Triumph Comes Loss” je zasa hybrid ”South Of Heaven” a ”Davidian”, pričom tú flynnovskú časť CATARACT veľmi vkusne doplnili samplom z filmu, ktorého názov mi bubeník Patrick v rozhovore pre METALOPOLIS ani za ten svet nechcel prezradiť.
Celému albumu vládne excelentný zvuk producenta Tue Madsena (mimochodom lídra kapely GROPE) z dánskych (a v súčasnosti veľmi vychytených) štúdií Antfarm.
V tomto smere sa CATARACT nechali inšpirovať práve u svojich UK kamošov z turné -- je jasné, že dosky od STAMPIN´GROUND majú dostatočne napočúvané. Rovnako tak tie od legendárnych EARTH CRISIS. S nimi majú dokonca spoločnú aj záľubu v životnom štýle zvanom ”straight edge”, ktorá je v textoch dopĺňaná o rôzne ekologické či sociálno-kritické témy.
Ak vám robí dobre kvalitná ”riffáž-masáž”, u CATARACT ste na tej správnej adrese. Pre mňa osobne sú ešte o nejaký ten pol bodík vyššie ich nemeckí kolegovia CALIBAN. Tí svojou pocitovo pestrejšou hudbou a výborným melodickým vokálom šlapú veselo na päty aj takým americkým veličinám, akými nesporne sú KILLSWITCH ENGAGE či CHIMAIRA.
Zhrnuté a podčiarknuté, na dobrý metalcore dnes už naozaj netreba chodiť za Atlantický oceán!
Album „With Triumph Comes Loss“ katapultoval švajčiarskych CATARACT medzi elitu európskych kapiel hrajúcich hardcore s metalovými vplyvmi.
8 / 10
Michi Henggeler
- basgitara
Simon Füllemann
- gitara
Greg Mäder
- gitara
Federico Carminitana
- spev
Ricky Dürst
- bicie
1. Killing Tool
2. Nothing´s Left
3. Vanished In The Dark
4. Skies Grow Black
5. As We Speak
6. Godevil
7. Fuel
8. Reborn From Fire
9. Saving Shelter
10. Hallow Horns
11. With Triumph Comes Loss
With Triumph Comes Loss (2004)
Great Days Of Vengeance (2003)
Golem (2000)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Metal Blade Records
Stopáž: 38:59
Produkce: Tue Madsen
Studio: Antfarm Studios
Dá sa. Na vypláchnutie hlavy ako stvorené.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.